město Čáslav

Město Čáslav leží ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora. Čáslav je typické raně gotické město s velkým centrálním náměstím, kterému dominuje radnice a síť pravoúhlých ulic. Počtem obyvatel, více než 10 000, je po Kutné Hoře druhé největší město v okrese. Město Čáslav je obcí III. stupně s rozšířenou působností. Zároveň je správním, obchodním a spádovým centrem pro široké okolí. Městský úřad vykonává i státní správu. Centrum je městskou památkovou zónou.

Čáslav leží v dopravně výhodné poloze, 10 km jihovýchodně od Kutné Hory a 20 km jihovýchodně od Kolína. Městem prochází silnice I/38 Kolín – Havlíčkův Brod, I/17 Čáslav – Chrudim a železniční trať č.230 Havlíčkův Brod – Kolín. Území je ovlivněno vojenským letištěm Čáslav, které leží v jeho správním území, respektive na severu u obce Chotusice. Město je zatěžováno hlukem z jeho provozu.


Rodáci a osobnosti Čáslavi

Miloš Forman – světově úspěšný režisér, který s filmem Amadeus získal rekordních 8 Oscarů

Ludmila Formanová – mistryně světa i Evropy v atletice

Jarmila Kratochvílová – mistryně světa, olympijská medailistka v atletice, běžkyně na krátkých a středních tratích, držitelka světového rekordu na 800 m

Vladimír Remek – jediný československý kosmonaut

František Moravec – brigádní generál, československý legionář, armádní důstojník, přednosta 2. oddělení Hlavního štábu (vojenská zpravodajská služba)

Rudolf Těsnohlídek – spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel

Kliment Čermák – historik, archeolog, numismatik, muzejník, spisovatel a popularizátor poznatků v oblasti historických věd

Jan Ladislav Dusík – hudební skladatel, klavírista patřící k nejvýznamnějším skladatelům a klavíristům působícím na přelomu 18. a 19. století v zahraničí

Jan Žižka – husitský vojevůdce, autor defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby.


Královské město

Město Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století, respektive v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II. Bylo na jedné z hlavních zemských stezek z Čech na Moravu. Městské opevnění – bylo založeno ve 13. století, obklopovalo celý obvod města. Zachovala se část vnitřní hradby s baštami a zbytky příkopů a valů. Stavba farního kostela sv. Petra a Pavla započala na konci 13. století. Městské hradby se čtyřmi vstupními branami jsou zachovány asi v jedné třetině své délky. Ojedinělou památkou je gotická kruhová Otakarova bašta.

Za husitských válek se v chrámu sv. Petra a Pavla sešel v červnu 1421 zemský sněm, nazván jako čáslavský, s Janem Žižkou z Trocnova. Jeho ostatky se našly v roce 1910 ve výklenku mariánské kaple. Později město pustošily požáry a švédské vpády. Až v 18. století se Čáslav stala správním centrem a sídlem krajského úřadu. Do roku 1960 byla i okresním městem. Zástavba se rozšiřovala mimo hradby a postavilo se mnoho významných budov (divadlo, sokolovna, gymnázium…). Nejstarší prokazatelné osídlení území města je od počátku neolitu (6. – 5. staletí před naším letopočtem). Slovanské osídlení se datuje od 9. století a je spojováno se Slavníkovci, jejich centrem se stal takzvaný místní Hrádek. V 11. století se stal přemyslovským správním hradištěm.